Organizace povodňové ochrany - ORP Český Těšín
Město Český Těšín leží na východě České republiky na hranicích s Polskem v nadmořské výšce 265 - 370 metrů. Je součástí bývalého okresu Karviná, nyní ORP Český Těšín v Moravskoslezském kraji. Město Český Těšín se rozkládá na levém, západním, břehu hraniční řeky Olše. Ve městě žije cca 25 154 obyvatel. Katastrální území města má výměru 33, 8 km2 . Město má 6 přidružených částí.
- Český Těšín
- Dolní Žukov - cca 1150 obyvatel, k. ú. Dolní Žukov 5,34 km2
- Horní Žukov - cca 790 obyvatel, k. ú. Horní Žukov 6,5 km2
- Mistřovice - cca 490 obyvatel, k. ú. Mistořovice 3,14 km2
- Stanislavice - cca 560 obyvatel, k. ú. Stanislavice 3,97 km2
- Mosty - cca 1150 obyvatel, k. ú. Mosty u Českého Těšína 4,4 km2
- Koňákov - cca 280 obyvatel, k. ú. Koňakov 3,06 km2
Katastrálním územím obce protéká řeka Olše, Rakovec, Hrabinka a Chotěbuzka a další přítoky.
Olše je vodohospodářsky významný vodní tok a pravostranný přítok řeky Odry. Olše odvodňuje oblast na pomezí okresů Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž z velké části (25,3 km) tvoří státní hranici mezi Českou a Polskou republikou. Délka toku je 99 km (72,8 km v ČR), plocha povodí má rozlohu 1118 km², z toho 639 km² na území ČR a průměrný průtok je cca 13,7 m3/s (u říčního kilometru 7,4). Řeka jako jediný z pěti hlavních toků povodí (Odra, Opava, Moravice, Ostravice a Olše) nepramení na českém území, ale na území Polské republiky. Její pramen v nadmořské výšce okolo 909 m n. m. se nachází v prostoru polské obce Kamesznica a po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Odtud teče severozápadním směrem a do Odry se vlévá u Bohumína (v místní části Kopytova) v nadmořské výšce 190 m n. m. Geograficky Olše připadá k beskydské části povodí se všemi jeho atributy - s rozkolísanějšími průtoky vody a s horšími stabilitními poměry za povodní. Charakterem celkově patří Olše k beskydským tokům s vyšším sklonem dna, se strmými povodňovými vlnami a s méně stabilními směrovými poměry.
Na řece Olše je stanoveno záplavové území. Rozsah záplavových území odpovídá konfiguraci terénu nivních poloh a protipovodňovým opatřením, která byla na Olši v minulosti vybudována. Všechna dodnes provedená opatření na toku Olše zajišťují okolnímu území mimo stability trasy i ochranu před povodněmi. Nižší zabezpečenost (na Q20 - Q50) mají jen některé části Českého Těšína. U rozptýlené zástavby ostatních menších obcí není zajištění ochrany před povodněmi doprovázeno většími problémy.
Řeka Olše, Rakovec, Hrabinka a Chotěbuzka a další přítoky tvoří hlavní toky ohrožující Český Těšín a jeho části povodní.
Rozsah ohrožení
Na katastrálním území města Český Těšín se nachází několik možných zdrojů ohrožení.
Nejvýraznější zdroj ohrožení představuje bezesporu řeka Olše, lemující východní část katastrálního území a tvořící přirozenou hranici mezi Českou republikou a sousedním Polskem. Olše má na území Českého Těšína mírný spád a široké koryto, které je regulované v zastavěné části města. Celková délka na území Českého Těšína je 6,4 km. Olše, pramenící v Polské republice u obce Koniaków, odvodňuje velmi rozsáhlé území jihovýchodně od Českého Těšína - část Slezských Beskyd, Jablunkovské vrchoviny, Moravskoslezských Beskyd a další. Většina odvodňovaných oblastí jsou srážkově nadprůměrné a existuje zde tedy riziko vzniku povodní.
Intenzivní srážky v letních měsících mohou způsobit rychlé naplnění koryta, poté může dojít k rozlivu Olše a jejích přítoků mimo břehy a tím ohrožení zdraví a životů obyvatel a poškození majetku. Povodně na Olši se mnohdy vyskytují souběžně s velkými vodami na řece Ostravici, kde je však nástup povodně rychlejší a razantnější.
Další ohrožující vodní toky na katastrálním území Českého Těšína jsou levostranné přítoky Olše. Prvním z nich je Ropičanka, pramenící v severním podhůří Moravskoslezských Beskyd a tekoucí severně (délka toku 16,4 km) k ústí do Olše v jižní části města Český Těšín. Ohrožení představuje zejména před samotným soutokem s Olší, kdy se k jejímu toku přidává také část vodoteče Rakovec.
Ohrožující vodotečí je také Sadový (Sadovský, Šadovský) potok se svými přítoky, pramenící v západní části zkoumaného území v části Horní Žukov a tekoucí směrem na východ přes zastavěná území částí Kotlivina a Svibice. Potok se vlévá do Olše v blízkosti Nábřeží Míru a Parku A. Sikory. Tok výrazně ohrožuje zastavěné území Českého Těšína v případě zvýšených průtoků. Na toku se také nachází vodní dílo, které může komplikovat případnou povodňovou situaci.
Na stráních v části Mistřovice v západní části katastrálního území pramení další ohrožující tok – Hrabinka. Protéká části Mistřovice, Mosty, U Antoníčka a tvoří hlavní zdrojový tok pro vodní nádrž Hrabina u západního okraje města Český Těšín. Nádrž je hojně využívána zejména k rybolovu. V případě intenzivních nebo dlouhotrvajících srážek by koryto Hrabinky i vodní nádrže Hrabina nemuselo kapacitně pojmout množství protékající vody a hrozí tedy jeho rozlití mimo břehy a ohrožení přilehlých komunikací a nemovitostí a tím i zdraví a životů obyvatel.
Poslední drobnou vodotečí na území Českého Těšína, jež může být zdrojem povodňového ohrožení je vodoteč Dělnice pramenící v části Mosty a vlévající se do Olše v blízkosti hranice se sousedním katastrálním územím obce Chotěbuz. Vodoteč protéká podél ulice Formanská a v případě intenzivních srážek může dojít k jejímu vybřežení a následným komplikacím.
Zdrojem povodňového ohrožení mohou být také vodní díla na území Českého Těšína – zejména vodní nádrž Hrabina, dále vodní dílo na Šadovském potoce mezi Žukovem a Svibicemi dále vodní díla v části Vrbiny. V případě maximálního naplnění nádrží a rybníků mohou v případě protržení hráze způsobit zvláštní povodeň, která bezprostředně ohrozí Český Těšín. Krom scénáře zvláštní povodně mohou nádrže a rybníky při nešetrné manipulaci způsobit povodňovou vlnu, která může ohrozit zdraví a životy obyvatel a poškodit jejich majetek.
Ohrožující pro Český Těšín mohou být i svahové splachy (extravilánové splachy), které mohou přispět ke zhoršení povodňové situace. Tyto svahové splachy negativně ovlivňují průběh povodně a mohou i sami o sobě výrazně ohrozit zdraví a životy obyvatel nebo poškodit majetek. Většina splachů na zkoumaném katastrálním území se však koncentruje do drobných toků.
Sekundárním jevem povodní v zimních měsících mohou být i ledové jevy. Tající vody se usazuje na terénu, kde nemůže plynule odtékat a tvoří ledovou vrstvu. Ledové jevy mohou nastat i v korytě toků při nedostatečném odtávání ledových ker.
Kritická místa ORP Český Těšín
Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.
Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace – místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.
Budeme-li postupovat podél toku řeky Olše, potom první kritickou oblastí z pohledu povodňové problematiky je rozsáhlá oblast před soutokem s Ropičankou. Jedná se o levý břeh Olše mezi tokem a ulicí Třineckou, kde při zvýšených průtocích dochází k vybřežení řeky Olše, lokálnímu zaplavování pozemků i komunikací a ohrožení nemovitostí a vodních děl v části Vrbiny. Existuje možnost vzniku nánosů a naplavenin, jež mohou omezovat odptokové poměry a tím následně komplikovat průběh povodně.
V zastavěné části města Český Těšín se nachází další problematické místo na levém břehu Olše – oblast od parkoviště u celního úřadu až po křižovatku Nábřeží Míru a Nové tovární ulice. Jedná se o oblast těsně pod soutokem s vodotečí Ropičanka. Připojením toku Ropičanky může dojít k situaci, že koryto Olše nebude kapacitně dostačovat zvýšeným průtokům a voda se bude rozlívat směrem k přilehlým garážím a průmyslovým objektům na ulici Nová Tovární. Rozliv může zaplavit místní komunikace a způsobit omezení dopravy.
Další oblastí, kde při zvýšené hladině řeky Olše hrozí nebezpečí pozvolného zaplavování a případných dalších komplikací je Nábřeží Míru až po most na ul. Střelniční. Celé nábřeží, včetně v minulosti často zaplavovaného Parku Sikory, se nachází nízko nad břehovou hranou a zvýšení hladiny může tedy plošně ohrozit takřka celé nábřeží včetně blízkých komunikací a přilehlých nemovitostí. Situace je zde komplikována levostranným přítokem Olše – Sadovým potokem. Potok i sám o sobě může způsobit zaplavení některých oblastí a ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo poškození majetku (podrobnější informace o kritických místech v oblastech kolem Sadového potoka budou předloženy níže).
Předpokládané rozlití Olše v těchto místech, odvozené od zkušeností s historickými povodněmi, bude spíše plošné a pozvolné. V případě intenzivních a dlouhotrvajících srážek a tím způsobených zvýšených průtoků je třeba v těchto oblastech dbát na zvýšenou hlídkovou službu a případě hrozícího vylití z břehů a následného zaplavení komunikací, nemovitostí nebo rozsáhlejších území přijmout nutná opatření k omezení negativních důsledků zaplavení – odčerpávání vody, navýšení břehů, individuální ochrana objektů, omezení dopravy na místních komunikacích a zákaz vstupu do zaplavených oblastí apod.).
Na toku Ropičanky (a také na jejích přítocích, které se vytvoří na katastrálním území sousední obce Ropice – pokračuje k soutoku s Rakovcem coby Městská Mlýnka) za kritická místa považujeme většinu mostů a mostků na toku. Ze zkušeností z povodní v roce 2010 víme, že průtok v Ropičance se dokáže vlivem srážek a splachů dynamicky a rychle navýšit a způsobovat problémy podél železniční tratě a právě na mostcích na toku. Zde může dojít v případě zvýšených průtoků k usazování splavovaných nečistot a tím omezování odtokových poměrů. Vlivem usazenin může dojít k vymílání těles mostů, jejich poškození a v krajním případě i k jejich zhroucení. Dalším negativním důsledkem usazování naplavenin a snížení průtočnosti pod mosty je potenciální vznik povodňové vlny, která může ohrozit území níže.
Obdobné komplikace na mostcích a propustcích mohou nastat také na vodním toku Rakovec. Ten podtéká až po svůj soutok s Ropičankou množství místních komunikací a na těchto místech může dojít k usazování nečistot, jak bylo popsáno výše. Kromě mostků a propustků můžeme za kritická místa na toku Rakovce označit oblast před soutokem s Ropičankou, kdy vodní tok podtéká rychlostní komunikaci v několika místech, dále podtéká dvakrát železniční trať a také komunikaci Železniční. V těchto místech se také od toku odděluje vodoteč Městská Mlýnka. Zde může dojít v případě zvýšených průtoků k vybřežení vodního toku Rakovec a zaplavení přilehlých oblastí včetně komunikací a nemovitostí a tím vzniku komplikací povodňové situace na území Českého Těšína.
I na toku Sadového potoka se mohou objevit komplikace v místech, kdy potok podtéká místní komunikace zejména kvůli nebezpečí usazování splavovaných předmětů, omezování průtoků pod mostky a v propustcích a vymílání břehových hran a těles mostků.
Jako další kritické místo na Sadovém potoce můžeme označit dvě bezprostředně blízké vodní nádrže jižně od ulice Žukovská. Intenzivní srážky mohou způsobit komplikace na vodních dílech v podobě vysokého přítoku do vodního díla – to může mít za následek komplikace s manipulováním na vodním díle, případně usazování naplavenin v odtokových místech, neregulovatelný odtok, hrozbu poškození nebo dokonce protržení hráze apod.
Další kritickou oblastí v povodí Sadového potoka se nachází v blízkosti soutoku potoka s Městskou Mlýnkou – oblast západně od hlavní ulice Jablunkovská, konkrétně ulice Dělnická I., Dělnická II., Černá, Mlýnská a část ulice Pod Zvonek. Také zde při zvýšených průtocích může docházet k rozlivu vodních toků mimo koryta, zaplavování komunikací, sklepů i samotných nemovitostí a následnému ohrožení životů a zdraví obyvatel a poškození majetku.
Také na toku vodoteče Hrabinka a jejích přítoků se nacházejí četné propustky a mostky, jež mohou komplikovat povodňovou situaci. Tedy i zde je třeba v případě navýšení hladiny zvýšená četnost kontrol ze strany hlídkové služby a případné přijetí adekvátních opatření (odstranění naplavenin z koryta, čištění břehů, omezení dopravy na komunikacích apod.
Na tomto vodním toku za kritické místo je dále považováno území v blízkosti toku před ústím do vodní nádrže Hrabina – oblast Strožůvky je v případě zvýšených průtoků bezprostředně ohrožena rozlivem toku Hrabinka. V ohrožení se kromě místních komunikací nacházejí také nemovitosti resp. obyvatelé nemovitostí v ulicích Rybářská a Pod Zelenou.
Již zmíněná vodní nádrž Hrabina představu další kritické místo na toku Hrabinky. Rozlehlá nádrž leží v bezprostřední blízkosti zastavěného území Českého Těšína. V případě intenzivních dlouhotrvajících srážek vodní nádrž nemusí kapacitně dostačovat a i při manipulaci dle manipulačního řádu může dojít k situaci, kdy přítok do nádrže je vyšší než odtok z ní. V tu chvíli hrozí několik situací – zadržování nečistot v odtokových tělesech a tím se zvyšující hrozba jejich poškození; nekontrolovatelný odtok přes bezpečnostní přepady; nekontrolovatelný odtok přes samotné těleso hráze, čímž se opět zvyšuje hrozba poškození nebo dokonce protržení hráze a tím i vzniku zvláštní povodně; naplnění nádrže přes jejich maximální hodnotu a protržení hráze. Rozliv z nádrže může způsobit zatopení nemovitostí a komunikací, vytápění sklepů a další komplikace. Vodní dílo Hrabina včetně hráze a oblasti bezprostředně pod vodním dílem je také vnímáno coby kritické místo.
To Hrabinky ještě předtím, než ústí do Olše ještě ohrožuje nízko nad břehem položenou oblast kolem ulice U Lávky. Zde může dojít jednak k samotnému vylití Hrabinky z břehů, ale také (při zvýšených průtocích Olše) k tlačení vody z Olše korytem Hrabinky zpět. V této nevelké oblasti se nacházejí tři menší mosty, které mohou v případě usazování naplavenin a vymílání mostních těles zhoršovat celkovou situaci. Komplikace může způsobovat také nedaleká zamokřená plocha resp. nádrž pod koupalištěm.
Nejsevernější levostranný přítok Olše na katastrálním území – vodoteč Dělnice – na svém toku také podtéká místní komunikace. Nejvíce kritickým místem je oblast mezi průmyslovou zónou a benzinovou čerpací stanicí: ještě předtím než vodoteč podtéká hlavní komunikaci Karvinskou, v případě zvýšené hladiny, tak se dostává mimo své břehy a nemůže plynule odtékat. Dochází tedy k usazování vody na komunikaci a soukromých pozemcích a tím ohrožení zdraví a života obyvatel a poškození majetku.
Posledním definovaným vymezeným kritickým místem na katastrálním území města Český Těšín je oblast U Cihelen, kde vlivem intenzivních nebo dlouhotrvajících dešťových srážek dochází k usazování vody na rozsáhlém území bez možnosti plynulého odtoku. I zaplavení oblasti, jež není v bezprostřední blízkosti vodního toku, může být důvodem k aktivaci povodňové komise a případného vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. I zde je třeba dostatečných informací ze strany hlásné a hlídkové služby a v případě ohrožení přijmout adekvátní opatření k omezení negativních vlivů lokální povodně – odčerpávání vody, individuální ochrana objektů, omezení vstupu do zaplavených oblastí apod.).
