Organizace povodňové ochrany - ORP Český Těšín
Katastrálním územím obce protéká řeka Olše, Rakovec, Hrabinka a Chotěbuzka a další drobnější přítoky.
Pro klíčový hlásný profil Český Těšín (stanice Baliny na řece Olši), který spravuje ČHMU, jsou pevně stanoveny tyto limity pro stupně povodňové aktivity (SPA) podle výšky hladiny, kdy kromě výšky v centimetrech odpovídají stupňům také konkrétní objemy protékající vody
- 1. stupeň (bdělost): od 280 cm protéká korytem přibližně 102 m³/s.
- 2. stupeň (pohotovost): od 330 cm stoupá průtok na 167 m³/s.
- 3. stupeň (ohrožení): od 400 cm dosahuje průtoku 267 m³/s .
- Extrémní povodeň: rok 2024 výška 617 cm průtok 635 m³/s
Pro srovnání, historicky nejvyšší naměřený průtok v Českém Těšíně nastal při ničivých zářijových povodních 2024, kdy řeka Olše dosáhla extremního průtoku 635 m³/s (což odpovídá více než stoleté vodě).
foto ze zásahu povodně 2024 Č. Těšín - Kontešinec (evakuace obyvatel)
Olše je vodohospodářsky významný vodní tok a pravostranný přítok řeky Odry. Olše odvodňuje oblast na pomezí okresů Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž z velké části (25,3 km) tvoří státní hranici mezi Českou a Polskou republikou. Délka toku je 99 km (72,8 km v ČR), plocha povodí má rozlohu 1118 km², z toho 639 km² na území ČR a průměrný průtok je cca 13,7 m3/s (u říčního kilometru 7,4). Řeka jako jediný z pěti hlavních toků povodí (Odra, Opava, Moravice, Ostravice a Olše) nepramení na českém území, ale na území Polské republiky. Její pramen v nadmořské výšce okolo 909 m n. m. se nachází v prostoru polské obce Kamesznica a po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Odtud teče severozápadním směrem a do Odry se vlévá u Bohumína (v místní části Kopytova) v nadmořské výšce 190 m n. m. Geograficky Olše připadá k beskydské části povodí se všemi jeho atributy - s rozkolísanějšími průtoky vody a s horšími stabilitními poměry za povodní. Charakterem celkově patří Olše k beskydským tokům s vyšším sklonem dna, se strmými povodňovými vlnami a s méně stabilními směrovými poměry.
Na řece Olše je stanoveno záplavové území. Rozsah záplavových území odpovídá konfiguraci terénu nivních poloh a protipovodňovým opatřením, která byla na Olši v minulosti vybudována. Všechna dodnes provedená opatření na toku Olše zajišťují okolnímu území mimo stability trasy i ochranu před povodněmi. Nižší zabezpečenost (na Q20 - Q50) mají jen některé části Českého Těšína. U rozptýlené zástavby ostatních menších obcí není zajištění ochrany před povodněmi doprovázeno většími problémy.
Řeka Olše, Rakovec, Hrabinka a Chotěbuzka a další přítoky tvoří hlavní toky ohrožující Český Těšín a jeho části povodní.
Rozsah ohrožení
Na katastrálním území města Český Těšín se nachází několik možných zdrojů ohrožení.
Nejvýraznější zdroj ohrožení představuje bezesporu řeka Olše, lemující východní část katastrálního území a tvořící přirozenou hranici mezi Českou republikou a sousedním Polskem. Olše má na území Českého Těšína mírný spád a široké koryto, které je regulované v zastavěné části města. Celková délka na území Českého Těšína je 6,4 km. Olše, pramenící v Polské republice u obce Koniaków, odvodňuje velmi rozsáhlé území jihovýchodně od Českého Těšína - část Slezských Beskyd, Jablunkovské vrchoviny, Moravskoslezských Beskyd a další. Většina odvodňovaných oblastí jsou srážkově nadprůměrné a existuje zde tedy riziko vzniku povodní.
Intenzivní srážky v letních měsících mohou způsobit rychlé naplnění koryta, poté může dojít k rozlivu Olše a jejích přítoků mimo břehy a tím ohrožení zdraví a životů obyvatel a poškození majetku. Povodně na Olši se mnohdy vyskytují souběžně s velkými vodami na řece Ostravici, kde je však nástup povodně rychlejší a razantnější.
Další ohrožující vodní toky na katastrálním území Českého Těšína jsou levostranné přítoky Olše. Prvním z nich je Ropičanka, pramenící v severním podhůří Moravskoslezských Beskyd a tekoucí severně (délka toku 16,4 km) k ústí do Olše v jižní části města Český Těšín. Ohrožení představuje zejména před samotným soutokem s Olší, kdy se k jejímu toku přidává také část vodoteče Rakovec.
Ohrožující vodotečí je také Sadový (Sadovský, Šadovský) potok se svými přítoky, pramenící v západní části zkoumaného území v části Horní Žukov a tekoucí směrem na východ přes zastavěná území částí Kotlivina a Svibice. Potok se vlévá do Olše v blízkosti Nábřeží Míru a Parku A. Sikory. Tok výrazně ohrožuje zastavěné území Českého Těšína v případě zvýšených průtoků. Na toku se také nachází vodní dílo, které může komplikovat případnou povodňovou situaci.
Na stráních v části Mistřovice v západní části katastrálního území pramení další ohrožující tok – Hrabinka. Protéká části Mistřovice, Mosty, U Antoníčka a tvoří hlavní zdrojový tok pro vodní nádrž Hrabina u západního okraje města Český Těšín. Nádrž je hojně využívána zejména k rybolovu. V případě intenzivních nebo dlouhotrvajících srážek by koryto Hrabinky i vodní nádrže Hrabina nemuselo kapacitně pojmout množství protékající vody a hrozí tedy jeho rozlití mimo břehy a ohrožení přilehlých komunikací a nemovitostí a tím i zdraví a životů obyvatel.
Poslední drobnou vodotečí na území Českého Těšína, jež může být zdrojem povodňového ohrožení je vodoteč Dělnice pramenící v části Mosty a vlévající se do Olše v blízkosti hranice se sousedním katastrálním územím obce Chotěbuz. Vodoteč protéká podél ulice Formanská a v případě intenzivních srážek může dojít k jejímu vybřežení a následným komplikacím.
Zdrojem povodňového ohrožení mohou být také vodní díla na území Českého Těšína – zejména vodní nádrž Hrabina, dále vodní dílo na Šadovském potoce mezi Žukovem a Svibicemi dále vodní díla v části Vrbiny. V případě maximálního naplnění nádrží a rybníků mohou v případě protržení hráze způsobit zvláštní povodeň, která bezprostředně ohrozí Český Těšín. Krom scénáře zvláštní povodně mohou nádrže a rybníky při nešetrné manipulaci způsobit povodňovou vlnu, která může ohrozit zdraví a životy obyvatel a poškodit jejich majetek.
Ohrožující pro Český Těšín mohou být i svahové splachy (extravilánové splachy), které mohou přispět ke zhoršení povodňové situace. Tyto svahové splachy negativně ovlivňují průběh povodně a mohou i sami o sobě výrazně ohrozit zdraví a životy obyvatel nebo poškodit majetek. Většina splachů na zkoumaném katastrálním území se však koncentruje do drobných toků.
Sekundárním jevem povodní v zimních měsících mohou být i ledové jevy. Tající vody se usazuje na terénu, kde nemůže plynule odtékat a tvoří ledovou vrstvu. Ledové jevy mohou nastat i v korytě toků při nedostatečném odtávání ledových ker.
Kritická místa ORP Český Těšín
Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.
Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace – místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.
Budeme-li postupovat podél toku řeky Olše, potom první kritickou oblastí z pohledu povodňové problematiky je rozsáhlá oblast před soutokem s Ropičankou. Jedná se o levý břeh Olše mezi tokem a ulicí Třineckou, kde při zvýšených průtocích dochází k vybřežení řeky Olše, lokálnímu zaplavování pozemků i komunikací a ohrožení nemovitostí a vodních děl v části Vrbiny. Existuje možnost vzniku nánosů a naplavenin, jež mohou omezovat odptokové poměry a tím následně komplikovat průběh povodně.
V zastavěné části města Český Těšín se nachází další problematické místo na levém břehu Olše – oblast od parkoviště u celního úřadu až po křižovatku Nábřeží Míru a Nové tovární ulice. Jedná se o oblast těsně pod soutokem s vodotečí Ropičanka. Připojením toku Ropičanky může dojít k situaci, že koryto Olše nebude kapacitně dostačovat zvýšeným průtokům a voda se bude rozlívat směrem k přilehlým garážím a průmyslovým objektům na ulici Nová Tovární. Rozliv může zaplavit místní komunikace a způsobit omezení dopravy.
Další oblastí, kde při zvýšené hladině řeky Olše hrozí nebezpečí pozvolného zaplavování a případných dalších komplikací je Nábřeží Míru až po most na ul. Střelniční. Celé nábřeží, včetně v minulosti často zaplavovaného Parku Sikory, se nachází nízko nad břehovou hranou a zvýšení hladiny může tedy plošně ohrozit takřka celé nábřeží včetně blízkých komunikací a přilehlých nemovitostí. Situace je zde komplikována levostranným přítokem Olše – Sadovým potokem. Potok i sám o sobě může způsobit zaplavení některých oblastí a ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo poškození majetku (podrobnější informace o kritických místech v oblastech kolem Sadového potoka budou předloženy níže).
Předpokládané rozlití Olše v těchto místech, odvozené od zkušeností s historickými povodněmi, bude spíše plošné a pozvolné. V případě intenzivních a dlouhotrvajících srážek a tím způsobených zvýšených průtoků je třeba v těchto oblastech dbát na zvýšenou hlídkovou službu a případě hrozícího vylití z břehů a následného zaplavení komunikací, nemovitostí nebo rozsáhlejších území přijmout nutná opatření k omezení negativních důsledků zaplavení – odčerpávání vody, navýšení břehů, individuální ochrana objektů, omezení dopravy na místních komunikacích a zákaz vstupu do zaplavených oblastí apod.).
Na toku Ropičanky (a také na jejích přítocích, které se vytvoří na katastrálním území sousední obce Ropice – pokračuje k soutoku s Rakovcem coby Městská Mlýnka) za kritická místa považujeme většinu mostů a mostků na toku. Ze zkušeností z povodní v roce 2010 víme, že průtok v Ropičance se dokáže vlivem srážek a splachů dynamicky a rychle navýšit a způsobovat problémy podél železniční tratě a právě na mostcích na toku. Zde může dojít v případě zvýšených průtoků k usazování splavovaných nečistot a tím omezování odtokových poměrů. Vlivem usazenin může dojít k vymílání těles mostů, jejich poškození a v krajním případě i k jejich zhroucení. Dalším negativním důsledkem usazování naplavenin a snížení průtočnosti pod mosty je potenciální vznik povodňové vlny, která může ohrozit území níže.
Obdobné komplikace na mostcích a propustcích mohou nastat také na vodním toku Rakovec. Ten podtéká až po svůj soutok s Ropičankou množství místních komunikací a na těchto místech může dojít k usazování nečistot, jak bylo popsáno výše. Kromě mostků a propustků můžeme za kritická místa na toku Rakovce označit oblast před soutokem s Ropičankou, kdy vodní tok podtéká rychlostní komunikaci v několika místech, dále podtéká dvakrát železniční trať a také komunikaci Železniční. V těchto místech se také od toku odděluje vodoteč Městská Mlýnka. Zde může dojít v případě zvýšených průtoků k vybřežení vodního toku Rakovec a zaplavení přilehlých oblastí včetně komunikací a nemovitostí a tím vzniku komplikací povodňové situace na území Českého Těšína.
I na toku Sadového potoka se mohou objevit komplikace v místech, kdy potok podtéká místní komunikace zejména kvůli nebezpečí usazování splavovaných předmětů, omezování průtoků pod mostky a v propustcích a vymílání břehových hran a těles mostků.
Jako další kritické místo na Sadovém potoce můžeme označit dvě bezprostředně blízké vodní nádrže jižně od ulice Žukovská. Intenzivní srážky mohou způsobit komplikace na vodních dílech v podobě vysokého přítoku do vodního díla – to může mít za následek komplikace s manipulováním na vodním díle, případně usazování naplavenin v odtokových místech, neregulovatelný odtok, hrozbu poškození nebo dokonce protržení hráze apod.
Další kritickou oblastí v povodí Sadového potoka se nachází v blízkosti soutoku potoka s Městskou Mlýnkou – oblast západně od hlavní ulice Jablunkovská, konkrétně ulice Dělnická I., Dělnická II., Černá, Mlýnská a část ulice Pod Zvonek. Také zde při zvýšených průtocích může docházet k rozlivu vodních toků mimo koryta, zaplavování komunikací, sklepů i samotných nemovitostí a následnému ohrožení životů a zdraví obyvatel a poškození majetku.
Také na toku vodoteče Hrabinka a jejích přítoků se nacházejí četné propustky a mostky, jež mohou komplikovat povodňovou situaci. Tedy i zde je třeba v případě navýšení hladiny zvýšená četnost kontrol ze strany hlídkové služby a případné přijetí adekvátních opatření (odstranění naplavenin z koryta, čištění břehů, omezení dopravy na komunikacích apod.
Na tomto vodním toku za kritické místo je dále považováno území v blízkosti toku před ústím do vodní nádrže Hrabina – oblast Strožůvky je v případě zvýšených průtoků bezprostředně ohrožena rozlivem toku Hrabinka. V ohrožení se kromě místních komunikací nacházejí také nemovitosti resp. obyvatelé nemovitostí v ulicích Rybářská a Pod Zelenou.
Již zmíněná vodní nádrž Hrabina představu další kritické místo na toku Hrabinky. Rozlehlá nádrž leží v bezprostřední blízkosti zastavěného území Českého Těšína. V případě intenzivních dlouhotrvajících srážek vodní nádrž nemusí kapacitně dostačovat a i při manipulaci dle manipulačního řádu může dojít k situaci, kdy přítok do nádrže je vyšší než odtok z ní. V tu chvíli hrozí několik situací – zadržování nečistot v odtokových tělesech a tím se zvyšující hrozba jejich poškození; nekontrolovatelný odtok přes bezpečnostní přepady; nekontrolovatelný odtok přes samotné těleso hráze, čímž se opět zvyšuje hrozba poškození nebo dokonce protržení hráze a tím i vzniku zvláštní povodně; naplnění nádrže přes jejich maximální hodnotu a protržení hráze. Rozliv z nádrže může způsobit zatopení nemovitostí a komunikací, vytápění sklepů a další komplikace. Vodní dílo Hrabina včetně hráze a oblasti bezprostředně pod vodním dílem je také vnímáno coby kritické místo.
To Hrabinky ještě předtím, než ústí do Olše ještě ohrožuje nízko nad břehem položenou oblast kolem ulice U Lávky. Zde může dojít jednak k samotnému vylití Hrabinky z břehů, ale také (při zvýšených průtocích Olše) k tlačení vody z Olše korytem Hrabinky zpět. V této nevelké oblasti se nacházejí tři menší mosty, které mohou v případě usazování naplavenin a vymílání mostních těles zhoršovat celkovou situaci. Komplikace může způsobovat také nedaleká zamokřená plocha resp. nádrž pod koupalištěm.
Nejsevernější levostranný přítok Olše na katastrálním území – vodoteč Dělnice – na svém toku také podtéká místní komunikace. Nejvíce kritickým místem je oblast mezi průmyslovou zónou a benzinovou čerpací stanicí: ještě předtím než vodoteč podtéká hlavní komunikaci Karvinskou, v případě zvýšené hladiny, tak se dostává mimo své břehy a nemůže plynule odtékat. Dochází tedy k usazování vody na komunikaci a soukromých pozemcích a tím ohrožení zdraví a života obyvatel a poškození majetku.
Posledním definovaným vymezeným kritickým místem na katastrálním území města Český Těšín je oblast U Cihelen, kde vlivem intenzivních nebo dlouhotrvajících dešťových srážek dochází k usazování vody na rozsáhlém území bez možnosti plynulého odtoku. I zaplavení oblasti, jež není v bezprostřední blízkosti vodního toku, může být důvodem k aktivaci povodňové komise a případného vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. I zde je třeba dostatečných informací ze strany hlásné a hlídkové služby a v případě ohrožení přijmout adekvátní opatření k omezení negativních vlivů lokální povodně – odčerpávání vody, individuální ochrana objektů, omezení vstupu do zaplavených oblastí apod.).
